Smutné loučení s Kattynkou

Když se loučíme s koťátky, která odcházejí do nových domovů, je to vždy smutné loučení. Ale loučení s kočičkou, díky které mám vlastně svoji Chovatelskou stanici, dívat se jak vám pomaličku odchází, je to velice, velice bolavé. Píši to o kočičce Kattynce, kterou jsem včera s pomocí paní Dr. musela nechat uspat navždy. Za týden by měla 16 roků, s pláčem jsem ji vezla na veterinu a s pláčem zase domů. Pochovali jsme si ji na dvorku, kde se tak ráda procházela. Kattynko děkuji ti za všechnu radost a lásku, kterou jsi nám dávala, poslední roky nejen mě, ale i druhé babičce Evě u které ti bylo dobře, protože jsi měla ráda svůj klid.